Národní institut pro další vzdělávání

Informační servis

Co říkají výzkumy o mediálním chování českých dětí

Článek podává přehlednou reflexi kulatého stolu k výzkumům o mediálním chování českých dětí a mládeže včetně odkazů na hlavní prezentace.

          V polovině října se pod záštitou Národního institutu dětí a mládeže MŠMT uskutečnilo nadmíru zajímavé setkání věnované výzkumům mediálního chování českých dětí. To bývá v posledním desetiletí poměrně často předmětem zájmu různých výzkumů, nejčastěji však motivovaných komerčním využitím (a my, vychovatelé bychom řekli i zneužitím). Jednou z výjimek byl i rozsáhlý výzkum prováděný NIDM v rámci projektu Klíče pro život, který byl zaměřený na zmapování hodnotového světa dětí a úlohy, kterou v tom hrají „klíčoví hráči“ (rodiče, učitelé, kamarádi a média). Prezentaci jeho výsledků jsme se na těchto věnovali na těchto stránkách poměrně intenzivně (viz např. zde). O to více jsme byli zvědavi, s čím přijdou ostatní výzkumníci.

         Dobrým odrazovým můstkem k tomu byl vstupní příspěvek Hany Maříkové (MŠMT), která představila hlavní výsledky některých výzkumů mediálního chování dětí a mladistvých jak z Evropy, tak od nás. Hlavní zjištění reprezentativního evropského výzkumu obsahuje následující tabulka.

            Kompletní prezentace Hany Maříkové je zde.
___________________________________________________________________________________________________

            Hana Friedlaenderová (Mediaresearch) se ve svém atraktivním příspěvku zabývala preferencemi sledovanosti TV pořadů u dětí mladšího školního věku. Prokázala, že mají dlouholetou zkušenost v oblasti výzkumu diváckého chování včetně těch nejmladších sledovatelů televize (od 4 let).
           Základní obrázek o dětském divákovi z jejich výzkumů vypadá takhle:

            Co se týče oblíbenosti televizních stanic, tak stálicemi na dětském televizním nebi jsou hlavně Prima COOL, TV Barrandov a samozřejmě TV NOVA, ale špatně si nevedou ani první a druhý program České televize:


           Pokud se jedná o sledovanost pořadů, pak reprezentativní a současně zajímavý přehled podává tato tabulka:

             Kompletní prezentace Hany Friedlaenderové je zde
____________________________________________________________________________________________________

            Třetí profilující příspěvek byl od Renaty Týmové (Česká televize) – a to na téma výzkumy životního stylu dětí jako podklad pro programové schéma „ČT Déčko“. Východiskem stavby tohoto nového dětského kanálu České televize byla SWOT analýza, ve které vyšla tato základní zjištění:

            Dosavadní vysílání programu ČT :D z hlediska sledovanosti ukazuje následující přehled:

            Úplnou prezentaci Renaty Týmové můžete najít tady.
____________________________________________________________________________________________________

            Tuto část pak vhodně uzavřel Tomáš Machalík (NIDM), který představil novou podobu Národního registru výzkumů o dětech a mládeži (zde). Hlavní fakta obsahuje tento přehled:

  • www.vyzkum-mladez.cz od roku 2007
  • 358 výzkumných zpráv (aktuální, ověřené)
  • 96 novinek
  • Ø 500 unikátních návštěvníků/měsíc
  • Ø 100 stažení/měsíc

         V následné debatě bylo zvlášť přínosné představení projektu KIDMAP Ájou Jirglovou. O jeho motivaci sami tvůrci píší toto: Rychlá, moderní a konzumní doba apeluje na rodiče, aby dětem splnili doslova „vše, co jim na očích vidí“. Ale co to přesně je? Dobrý záměr rodičů se bohužel často míjí účinkem i proto, že producenti výrobků a služeb zaměřených na děti, nemají přesné informace o tom, co děti v kterém věku umějí, co potřebují, jak vnímají nejrůznější situace a po čem touží. Často pak plánují pouhým odhadem. I proto vznikl unikátní projekt KIDMAP, který zaplňuje nedostatek relevantních informací o světě dětí. Naším záměrem je podporovat chytrý a zodpovědný marketing v ČR.

            Právě toto vyústění setkání, které potvrdilo, že zatím hlavní proud výzkumů o mediálním chování dětí a mládeže je nesen hlavně zájmem těch, kteří se na tuto věkovou kategorii dívají především jako na konzumenty, ukazuje nezbytnost založení výzkumů o vztahu dětí a mládeže k médiím i z východisek zcela jiných – totiž v prvé řadě ze zájmu o zdravý rozvoj dětí, o jejich úspěšnou cestu ke zralé dospělosti. Z tohoto hlediska je důležité, že na závěr setkání byla pozornost upřena na strategické cíle Národní strategie pro mládež 2020 pro oblast „média“ směřující k podpoře rozvoje kompetencí dětí a mladých lidí pro bezpečné a tvořivé užívání médií:

  1. Přispívat k rozvoji emancipovaného uživatelství médií, především kritického vyhodnocování mediálních obsahů a chápání mediálního zprostředkování světa.
  2. Motivovat děti a mladé lidi ke kreativnímu přístupu při vytváření vlastních mediálních obsahů.
  3. Podporovat bezpečné užívání médií s ohledem na rizika, která přinášejí nové technologie.
  4. Podporovat informovanost dětí, mladých lidí a široké veřejnosti o vhodnosti mediálních obsahů z hlediska různých věkových kategorií.