Národní institut pro další vzdělávání

Informační servis

Důležité je o problémech nemlčet

1. a 2. června ve zlínském interhotelu Moskva proběhl pod záštitou Ing. Zdeňka Škromacha, místopředsedy Senátu PČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR XVII. celorepublikový seminář Dítě v krizi Labyrint dětského světa.  

         Nyní se k němu vracíme rozhovorem s s Mgr. Zdenkem Dušou z krajské pracoviště NIDV Zlín, které mělo na starosti organizační zajištění semináře.

1)      O letošní seminář byl výrazný zájem, navíc bylo spektrum účastníků velmi pestré. Čemu to přičítáte?
        
O účast na semináři „Dítě v krizi“ registrujeme zájem již dlouhodobě. Důvod různorodosti zúčastněných účastníků můžeme vidět především v tom, že seminář neřeší jen „dobré praxe a návody v práci s dětmi ve škole“, ale naopak ukazuje a seznamuje veřejnost s problémy a negativními jevy, které se objevují uvnitř naší společnosti a mají přesah do školy i do běžného života člověka. Seminář si klade za cíl pojmenovat tyto jevy a problémy blíže a poté k nim zaujmout stanovisko. Předkládané krizové problémy tedy nezasahují jenom pedagogy, ale všechny, kdo s dětmi přijdou do kontaktu a musí tyto situace řešit v běžném životě. A proto takový zájem i skladba účastníků semináře.

2)      Co osobně zaujalo Vás?
        
Osobní zaujetí? Nevím, zda se tomu dá říct osobní zaujetí, ale vždy mě potěší, když o problémech lidé nemlčí. Je vidět, že o nich přemýšlejí, snaží se je nějak uchopit a pracovat s nimi. Také k tomu by měl seminář sloužit.

3)      Seminář  má za sebou už řadu ročníků. Pozorujete za tu dobu v jeho charakteru nějaký vývoj?
        
Každý ročník je v něčem nový a jiný. Ale přímou evoluci bych zde nehledal. Naše společnost v rámci svého současného zrychleného vývoje neustále kumuluje velmi různorodé druhy problémů. V závislosti na tom se pak vyvíjí charakter i témata jednotlivých realizovaných seminářů. Samozřejmě, co se týká „technické realizace“, je patrný posun jak technologický tak i organizační. Paní PaedDr. Lenka Kubrichtová, která je hlavním organizátorem akce, připraví účastníkům akce vždy nějaké vylepšení a drobné překvapení.

4)      Vidíte nějaký vývoj v samotném tématu „Dítě v krizi“ a jeho řešení?
       
Tady bych se částečně odvolal na odpověď u otázky č. 3. Společnost i každý z nás neustále procházíme nějakým vývojem a to samozřejmě plodí dobré i špatné skutky. Krize se objeví vždy tam, kde ji někdo ať už záměrně nebo nezáměrně vyvolá. Je to boj s hydrou. Nikdo neví, co přesně vyvolají naše dnešní rozhodnutí. Neexistuje proto ani nějaké jednoduché a stále platné řešení vznikajících problémů. Každá krizová situace si žádá specifické posouzení a specifické nástroje řešení. Ale abych byl konkrétnější, jako úplně prvotní příklad vzniku krizových situací u dětí můžeme uvést dnes naprosto běžnou na dětech denně viditelnou skutečnost, že někteří lidé nastavují dětem nepřekonatelné hranice a někteří zase naopak dětem vůbec žádné hranice nenastaví. Nebo prostý fakt: všichni víme, že fungující rodina je nejlepší prevence jakékoliv krize u dítěte, ale tisíce dětí ročně jsou účastníky rozvodu svých rodičů. A teď už jsme u celé kupy neustále vznikajících unikátních kombinací krizových podnětů, které ovšem většinovou společnost nijak výrazně nezneklidňují. A název i obsah semináře má za úkol trvale na tuto a jiné podobné skutečnosti upozorňovat a sdělovat, že jsme to především my všichni dospělí, kdo se ocitá tváří v tvář výsledkům své „péče o děti“ a jsme to zase jenom my, kdo musí usilovat o změnu.

Ptal se: Jiří Zajíc

Program semináře je zde.