Národní institut pro další vzdělávání

Informační servis

Vždycky jsem byl trochu jiný

Prakticky na všech celorepublikových kolech jazykových soutěží v posledních letech bylo možné potkat Jana Zeleného. Úspěšně bodoval i v chemické a biologické olympiádě či v SOČ. Nyní s ním přinášíme rozsáhlejší rekapitulační rozhovor.

Co vás během školní docházky nejvíc bavilo – a proč?
        Kromě scházení se s přáteli a vrstevníky mne vždy bavily vědy (chemie, biologie, fyzika) a jazyky (angličtina, francouzština, latina atd.). Po událostech týkajících se rozvodu mých rodičů a mého přestěhování do ČR (do té doby jsem bydlel s rodiči v SRN) jsem ve škole, kde momentálně jsem navíc našel konečně jakýsi pocit jistoty a klidu, za což jsem velice vděčný...

Co vás naopak během školní docházky nejvíc štvalo nebo trápilo?
        Nedostatečná snaha o rozvoj lidské kreativity. Mám pocit, že mnozí (zdaleka ne všichni!) učitelé chtějí buď jen to, aby si student mechanicky zapamatoval danou látku, napsal z ní test, nebo ji zpaměti odříkal. Myslím, že tento přístup ale nemůže vést ke skutečné vzdělanosti. Chybí diskuse mezi učitelem a žákem, chybí výměny názorů apod.. A co je horší, většině žáků a studentů to evidentně vyhovuje. Učitel se zdá být neomylným zdrojem informací, zatímco student zůstává pouhým přijímačem. Myslím, že je zapotřebí menší nápor na studentovu (krátkodobou) paměť a spíše větší důraz na jeho vlastní myšlení a naschopnost propojit si jednotlivé informace získané ve škole do jedné celistvé moudrosti..
        Rovněž (a na tomto se s mnohými spolužáky shodneme) je ve škole člověk nedostatečně připravován na nástrahy reálného života. Ve škole se nedozvíme, jak vyplnit daňové přiznání, jak si vzít půjčku, kterou dokážeme splatit, jak vyměnit svíčku u auta apod.

Potkal jste během své školní docházky nějakého učitele, o kterém si myslíte, že měl pro váš další život významný přínos?
        Ve svém studentském životě jsem měl štěstí a potkal takovéto učitele hned tři. První byla má učitelka na základní škole (tenkrát ještě v Německu). Byla to osoba, která evidentně měla zájem o svou práci a věnovala se svým žákům na 100%. Díky této učitelce jsem ztratil počáteční obavy ze školy a začal se do ní občas i těšit.
        Další dva jsem potkal na střední škole, kde momentálně studuji. Jejich společným jmenovatelem byl opět zájem o jejich předmět a nadání pro jejich práci. První byl učitel matematiky a fyziky. Mé matematické neschopnosti mne sice za dva roky nezbavil, ale na hodiny fyziky s ním vzpomínám dodnes. Druhá je učitelka chemie, která ve mně rozpoznala mé nadšení pro tuto vědu a snaží se mi plně věnovat a podporovat mě. Nejde ale jenom o školu, myslím, že jsme se dost dobře spřátelili a dostává se mi od ní podpory i ve věcech mimoškolních a osobních.

Jak jste vycházel s vrstevníky?
       Zdá se, že jsem vždy byl, jak se říká, trochu „jiný“, nicméně jsem byl rád vždy, když jsem měl možnost potkat zábavné a příjemné lidi mého věku, hrát si s nimi nebo později chodit po večerech do hospody. Ačkoliv na mne např. ve třídě panují různé názory, vždy jsem míval svůj okruh přátel. Nikdy jich nebylo mnoho, ale o to lepší byli.

Věnoval jste se nějaké mimoškolní činnosti, případně jak dlouho a s jakými výsledky?
        Narozdíl od většiny mých vrstevníků mi nikdy nešly ani mne nebavily sporty. Výjimkou byl historický šerm, kterému jsem se věnoval několik let hned poté, co jsem se přistěhoval do ČR. Vždy jsem o tomto sportu snil, a pokud bych v současné době měl více času, určitě bych se mu nadále věnoval.
        Jinak se již několik (asi 9) let věnuji hudbě - hraji na trombon, což je rovněž činnost, která mne vždy lákala, a ačkoliv si nemyslím, že bych byl zvláště talentovaný, velice mne baví.

Zkuste charakterizovat dnešní děti a mladé lidi – co je jejich silnou a co slabou stránkou?
      
Toto je pro mne velice těžká otázka a nejsem si jistý, zda-li se mi podaří Vám odpovědět způsobem, který očekáváte, jelikož sám stále do jisté míry patřím k této skupině lidí. Silnou stránkou současných dětí nejspíš je, že mají díky internetu k dispozici téměř veškeré informace, které lidstvo za svou existenci nasbíralo. Slabou stránkou některých je, že tyto informace nejsou schopny či nemají zájem využít.
        Myslím si, že dnešní středoevropské děti mají zatím velké štěstí... Narodily se v zemích, kde je dostatek vody a jídla pro všechny, kde si mohou hrát na louce aniž by se musely bát, že šlápnou na minu, kde si mohou rozsvítit světlo nebo použít internet, kdykoliv potřebují a hlavně  - kde se jim takřka automaticky dostane kvalitního vzdělání. Současně ale nikdo netuší, co této generaci lidí přinese budoucnost. Když vidím současnou situaci ve světě, říkám si, kolik válek budou současné děti muset zažít, jaké změny nastanou během jejich životů, s jakými problémy, o kterých my zatím nemáme ani zdání, se setkají?

Vy jste z hlediska zaměření – poněkud sportovně řečeno – „univerzální hráč“. Jakou roli v tom, myslíte, hrálo vaše rodinné zázemí?
        
Dovolte mi poděkovat za tento výraz, který jsem v tomto podání a v souvislosti se mnou ještě neslyšel. Pravda, snažím se nebýt jednostraně zaměřený a snažím se být dobrý v tom, co mne baví. Nejsem si úplně jistý, do jaké míry mne právě v tomto ohledu ovlivnilo rodinné zázemí, musím ale říct, že se mí rodiče (alespoň myslím) velice snažili, aby ze mne byl člověk, kterého zajímá svět a který ví, jak se v něm chovat. Co se týče mého zájmu o vědu a přírodu, musím poděkovat svému otci, který mne při žádném z našich výletů a procházek neodbyl jakousi odpovědí „pro děti“, ale vždy se mi snažil vše vysvětlovat a naučit mne co mohl. O každém pařezu, skále či mraveništi mi vždy dokázal poutavě vyprávět, což možná nepřímo vedlo k mému dnešnímu zájmu o poznávání přírody a objevování neznámého. Jinak co se týče mého zájmu o jazyky, nemám tušení, kde jsem k němu přišel...

Co si myslíte o možnostech, které mají dnes u nás mladí lidé?
        
V ČR jich sice ve srovnání se zbytkem Evropy, především se „západem“, tolik není, nicméně je jich stále mnoho. Bohužel se mi zdá, že jsou málo využívané. Alespoň ne k nejlepším účelům. To je však pouze můj názor a jistě se v ČR a kdekoliv jinde najde mnoho lidí, kteří svých možností využívají naplno, a to nejen k vlastnímu prospěchu, ale i ku prospěchu ostatním.

Jak na Vás působí svět, který Vám zprostředkovávají média?
        
Stále více se mi zdá, že účelem médií (především televize) je odlákávat pozornost lidí od skutečných a závažných problémů poskytováním a upozorňováním na problémy méně důležité. Rovněž si myslím, že drtivá většina informací, které nám média poskytují, byla pečlivě upravena tak, aby umožňovala snadnou manipulaci s lidstvem, které se domnívá, že je právě díky médiím o všem důkladně informované. Myslím, že když člověk chce skutečně pravdivé a užitečné informace, má v současné době jen málo šancí a musí si své zdroje vybírat velice pečlivě a mnohdy i „číst mezi řádky“, aby získal cosi spolehlivého...

Jaký máte názor na politické dění v naší zemi?
         
Nejsem sice expert na politiku, ale začínám si stále více všímat, jak neschopná a neefektivní je naše politika. A nejde jenom o samotné politiky, ale spíše o samotnou podstatu našeho politického systému. Zdá se, že cílem drtivé většiny našich politiků není řízení a už zdaleka ne vylepšení naší země, ale udržení si poslaneckého či senátorského postu a tudíž i vysokého platu co nejdéle. Podle mého názoru by místo v politice nemělo být místem přehnaně vysokého platu, ale místem vysoké pocty a vrcholem dlouholeté snahy, osvědčování se a vzdělávání se za účelem jej jednoho dne jakožto uzavření kariéry získat. Podobně fungují například pozice ve vědeckých společnostech – peníze nejsou lákadlem, nýbrž pocta a zodpovědnost s danou pozicí spojená. Rovněž by bylo vhodné, kdyby každý politik věděl, že pokud svou funkci nebude zastávat s náležitou ctí, může ze svého místa být kdykoliv odvolán. Zní to poněkud drasticky, ale myslím, že takováto úprava našeho systému by mohla být zajímavá...

Jaké jsou Vaše bezprostřední studijní plány?
        
Hodlám přežít maturitu a ještě před ukončením studia na PSJG udělat jazykové zkoušky z francouzštiny (DELF). Potom bych se velice rád dostal na jednu z lepších univerzit do Velké Británie. Pokud se mi to nepodaří, budu se muset spokojit s univerzitou kdesi jinde. Každopádně ale budu rád, když se dostanu kamkoliv.

Čeho byste chtěl v životě hlavně dosáhnout?
        
Mým snem vždy bylo věnovat se zkoumání vesmíru, jelikož je to pro mne jedna z nejkomplikovanějších, nejzáhadnějších a jakýmsi tajuplným způsobem lákavých věcí, které znám. Ideální by pro mne byla spolupráce s Evropskou Kosmickou Agenturou (ESA). Toto jsou však velice vysoké cíle a je velmi pravděpodobné, že se mi je nepodaří všechny splnit. Pokud by splnění tohoto mého snu nevyšlo, rád bych se věnoval např. energetice či farmakologii, což jsou obory, kde bych si přišel na svou chemii a biologii...

Otázky kladl Jiří Zajíc

Doplňující Informace:
        
 Věk: 19 let                 Bydliště: Hradec Králové
          Střední škola: První soukromé jazykové gymnázium v Hradci Králové

Významnější soutěže:

  • ExpoScience Amavet - Pardubice (Cena Děkana fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice)

  • ICYS 2012 Nijmegen; The Netherlands (Bronzová medaile v kategorii LifeScience)

  • QUANTA 2012 Lucknow; India (Čestné uznání/ 4.místo)

  • SOČ (2 krát 1.místo v kraji, postup do celostátního kola)

  • Chemická Olympiáda (1x okres, 2x krajské kolo)

  • ICYS 2015 - Izmir, Turecko (stříbrná medaile v kategorii Environmental Sciences)

  • Cena Učené společnosti České Republiky (udělena 2015)

  • Jazykové soutěže (Aj, Nj, Fj – v každém jazyce alespoň jednou v celostátním kole; v roce 2015 vítěz soutěže v anglickém jazyce v nejvyšší kategorii, 3. místo v jazyce francouzském)