Kvalita a konkurenceschopnost
v neformálním vzdělávání

Kvalita a konkurenceschopnost v neformálním vzdělávání

Národní institut pro další vzdělávání

projekt K2

Sebehodnocením lépe porozumíte své organizaci

V rámci klíčové aktivity Aplikace nástrojů řízení kvality projektu K2 se vyvíjí on-line systém řízení kvality v zájmovém a neformálním vzdělávání s názvem OLINA. V současné době tento systém pilotuje 16 organizací zabývajících se touto formou vzdělávání. O tom, proč a pro koho vznikl, jsme hovořili s Mgr. Pavlem Brabencem, garantem výše zmíněné aktivity.

Trend hodnotit kvalitu své práce, nabízených služeb, zjišťování slabých a silných stránek vlastní organizace nezadržitelně pronikl i do oblasti neformálního vzdělávání. Na podporu zkvalitnění práce v organizacích, které se touto formou vzdělávání zabývají, byl vytvořen podpůrný on-line nástroj OLINA. Jeho podstatu nám v rozhovoru přiblížil Mgr. Pavel Brabenec, garant klíčové aktivity Aplikace nástrojů řízení kvality v neformálním vzdělávání projektu K2, který realizuje Národní institut pro další vzdělávání spolu s ministerstvem školství.

Proč vlastně vznikla myšlenka vytvořit systém OLINA?

Mnozí lidé si řízení kvality spojují zejména se soukromým sektorem, ale nenechme se mýlit, osvícení ředitelé organizací veřejného sektoru zjistili, že se musí zabývat touto otázkou, pokud chtějí uspět ve stále zvyšující se konkurenci ostatních organizací a jimi nabízených služeb. Myšlenka na vytvoření systému, který by byl podporou pro řízení kvality v organizacích, vzešla ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a cílové skupiny organizací a následně byla rozvíjena v rámci projektu Klíče pro život, který byl realizován Národním institutem dětí a mládeže v letech 2009–2013 (nástupnickou organizací zrušeného NIDM je od ledna 2014 Národní institut pro další vzdělávání, který převzal garanci za projekt K2 – kvalita a konkurenceschopnost v neformálním vzdělávání, v němž je dále systém OLINA vyvíjen). V rámci „Klíčů“ se na tvorbě systému podílelo přes 40 organizací zabývajících se zájmovým a neformálním vzděláváním včetně odborníků na jednotlivé oblasti, který systém zahrnuje.

Jaké je filozofie tohoto systému?

Hlavní myšlenkou on-line systému řízení kvality OLINA je, že trocha času navíc věnovaná systematickému plánování toho, jak zlepšit fungování organizace a jak lépe využít potenciálu všech jejích pracovníků, je investice, která se organizaci v budoucnu mnohonásobně vyplatí. Kvalitně řízená organizace => spokojení a kvalifikovaní pracovníci => kvalitní služby => spokojení klienti.

Můžete jej stručně charakterizovat, na co se zaměřuje, co je k jeho aplikaci potřeba, pro koho je vhodný?

Jedná se o komplexní nástroj, který je v současné době určený pro sebehodnocení organizací zájmového a neformální vzdělávání. Systém je šitý na míru organizacím, jako jsou střediska volného času, školní družiny, školní kluby a nestátní neziskové organizace pracující s dětmi a mládeží. Systém své uživatele provede nastavením procesů uvnitř organizace a pomůže odhalit silné a slabé stránky v organizaci prostřednictvím nástrojů model CAF či Interní audit. OLINA se zaměřuje i na jednotlivé pracovníky, kteří si mohou změřit svoji úroveň kompetencí, a pokud zjistí nedostatky ve svých dovednostech či znalostech, tak mohou využít vzdělávací programy, které jsou taktéž součástí systému.

V čem je hlavní přínos této metody?

Hlavní přínos systému vidíme v jeho komplexnosti, neboť v první rovině řeší procesy uvnitř organizace a následně rovinu související se znalostmi a dovednostmi jednotlivých pracovníků s ohledem na vykonávanou pracovní pozici. V praxi to znamená, že pokud se v průběhu sebehodnocení organizace (model CAF, Interní audit) zjistí, že se v některé z činností organizace vyskytuje „chyba“, tak sám systém pracovníky provede nastavením akčních plánů, prostřednictvím kterých mohou zjištěné chyby odstranit.  V rovině pracovníka může nastat případ, kdy proces funguje správně, ale dovednosti vlastníka tohoto procesu (odpovědného pracovníka) neodpovídají požadavkům procesu. Řešení je snadné, s pomocí e-learningových programů, které jsou součástí systému, může pracovník rozvinout své dovednosti a doplnit si chybějící znalosti. Za velký přínos také považujeme formu systému, který funguje na principu webové stránky, a tudíž je dostupný z každého počítače s internetovým připojením. Pracovníci tak mohou v klidu z domova testovat své kompetence, vzdělávat se, či provádět hodnocení své organizace. Navíc jeho uživatelé určitě ocení, že systém mohou používat po celou dobu zdarma.

Kdybyste se měl zamyslet nad významem sebehodnocení jako takového, v čem vidíte jeho největší smysl? Je v dnešní době možné podobným procesem neprojít a jaká rizika z toho v tom případě plynou?

Žijeme v době, kdy sílí konkurenční prostředí v každém oboru a nevyhýbá se ani zájmovému a neformálnímu vzdělávání. Chce-li jakákoliv organizace v tomto prostředí nejen uspět, ale udržet se, musí hledat nové prostředky, jak tohoto cíle dosáhnout. Proto je třeba prostřednictvím sebehodnocení porozumět své vlastní organizaci, potřebám a kompetencím svých pracovníků, nabízeným službám a klientům, což je základ pro rozvoj kvality poskytovaných služeb organizací, které mají přímý vliv na výsledky vzdělávání a výchovy  dětí a mládeže v České republice. Organizace, které se rozhodnou využívat nástroje sebehodnocení, mají také možnost prezentovat zjištěné výsledky směrem k zřizovateli a tím se zviditelnit, odlišit se od ostatních. Samozřejmě právem každé organizace je odmítnutí či negativní postoj k nástrojům sebehodnocení. Jejich management si pak ale musí uvědomit i důsledky tohoto postoje. Musí být připraven vysvětlit důvody případné stagnace, snižování počtu klientů nebo klesajícího zájmu veřejnosti o jejich služby.  

Ptala se Vlasta Kohoutová, PR specialistka projektu K2, NIDV