Kvalita a konkurenceschopnost
v neformálním vzdělávání

Kvalita a konkurenceschopnost v neformálním vzdělávání

Národní institut pro další vzdělávání

projekt K2

Provádějí SVČ a NNO hodnocení své činnosti?

Touto otázkou jsme se mimo jiné zabývali v úvodním dotazníkovém šetření projektu K2. Ovšem v tomto krátkém příspěvku zmíníme jen několik vybraných zjištění, se kterými Vás chceme aktuálně seznámit. Cílovou skupinou, které bylo toto šetření určeno, byla střediska volného času (SVČ) a nestátní neziskové organizace dětí a mládeže nebo pracující s dětmi a mládeží (NNO). Kromě způsobů hodnocení činností v organizacích zájmového a neformálního vzdělávání jsme se v něm zaměřovali také na problematiku uznávání výsledků tohoto způsobů vzdělávání. O tom více v záložce „Uznávání NFV“. V nejbližších dnech bude také na webu projektu zveřejněna celá zpráva z tohoto úvodního šetření. Získané výsledky budou využity při realizaci projektu.

Hodnotí tedy SVČ a NNO úroveň řízení organizace nebo hlavní činnost, kterou je práce s dětmi a mládeží?

Celkem jsme získali 134 odpovědí. Ze SVČ bylo 70 respondentů, z NNO 56 a 8 respondentů jsou zástupci státní správy, vysokých škol apod. Ty jsme do následujících grafů nezařadili, protože problematika hodnocení jim nebyla přímo určena. Konkrétní otázka zněla: „Máte ve Vaší organizaci nějakou zkušenost s hodnocením úrovně jejího řízení nebo s hodnocením kvality poskytovaných služeb?“

Hodnocení (ať řízení organizace, nebo poskytovaných služeb) provádí 70 organizací, 30 respondentů uvedlo, že hodnocení v organizaci neprovádí, ale nějaký systém by rádi zavedli, a dalších 19 respondentů uvedlo, že hodnocení v minulosti prováděli, ale již se mu nevěnují. Pouze 7 respondentů odpovědělo, že v organizaci úroveň řízení ani poskytovaných služeb nehodnotí, ani o tom neuvažují. Nutno podotknout, že 5 respondentů z těchto 7, kteří se hodnocením v organizaci nehodlají zabývat, byli zástupci NNO fungujících čistě na bázi dobrovolnictví. Dá se předpokládat, že v takovýchto organizacích je daleko méně prostoru pro další „nadstavbovou“ práci, jako jsou například pravidelná hodnocení činnosti. Tito dobrovolníci se zpravidla řídí spontánní zpětnou vazbou od dětí ze svých kroužků či oddílů a jejich rodičů (jak konečně v dotazníku uvedli).

Z šetření vyplývá, že pokud se organizace věnují hodnocení, ať úrovni řízení, nebo kvality poskytovaných služeb, používají k tomu především vlastní ad hoc sestavované dotazníky a také supervize či pohovory, viz následující graf č. 4. Takovýchto organizací je přibližně 45 % v případě hodnocení úrovně řízení a 60 % v případě hodnocení kvality poskytovaných služeb. Organizací, které k hodnocení využívají nějaké již vytvořené evaluační nástroje, které jsou navíc veřejně dostupné, je necelá čtvrtina, 20–25 % z dotázaných. Celkově se také organizace více věnují hodnocení kvality poskytovaných služeb nežli hodnocení jejich řízení. Přibližně třetina organizací používá k hodnocení více nástrojů.

Pro nás, jakožto realizátory projektu K2, jsou tato zjištění důležitými signály. V rámci klíčové aktivity KA01, bude totiž ve vybraných organizacích (na základě veřejné zakázky) pilotován systém „OLINA“- on-line nástroj pro řízení kvality v organizacích, přičemž bude testována část určená k hodnocení řízení. Současně také budou shromažďovány návrhy na systém hodnocení hlavního procesu – tedy kvalitu poskytovaných služeb, které budou do „OLINY“ také zapracovány. Systém „OLINA“ bude volně a zdarma dostupný a nám se proto otvírá prostor pro jeho bezplatné nabízení všem organizacím, které mají zájem zjišťovat své nedostatky a systematicky pracovat na jejich odstranění. Zcela jistě tak bude usnadněna práce těm organizacím, které doposavad věnovali značné úsilí k sestavování a vyhodnocování vlastních dotazníků. Na základě systematického zjišťování nedostatků a jejich napravování pak mohou organizace zefektivnit svou činnost a být pro svou cílovou skupinu ještě přínosnější.

Zpracoval:

Mgr. Miroslav Bocan

Výzkumný pracovník, projekt K2